T. G. M. – prezident hudbou obklopený
shrnutí článku
Osobnost prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a jeho vztahů k hudbě a hudebnímu dění představuje téma dosud zpracované pouze torzovitě a vhodné pro teamový interdisciplinární výzkum. Studie je pokusem o první komplexní pohled a navazuje jak na výstupy historiků zabývajících se životem a dílem T. G. Masaryka, tak i na dílčí úzce zaměřené muzikologické výstupy. Úvod shrnuje to, co již představil Bedřich Bělohlávek ve své knize Masaryk a hudba (Praha 1936), tj. přiblížení hudebního vzdělání, jeho vztah k hudbě a umění vůbec, činnost manželky Charlotty (profesionální klavíristka), pěstování hudby v rodině apod. Jestliže se Bělohlávek soustředil hlavně na Masaryka-občana, tak studie klade hlavní důraz na Masaryka-prezidenta.
Úvod studie patří vývoji stavu bádání a proměnám podmínek pro jeho výzkum (2. světová válka, socialistické období 1948–1989). Hudba se i díky Masarykovi stala jednou z důležitých cest prezentace mladé republiky v zahraničí. Zde stačí uvést jeho podporu mladé skladatelské generace (např. Anatol Provazník, Alois Hába, Bohuslav Martinů), ale i slibných interpretačních talentů (např. Jarmila Novotná, Rudolf Firkušný) a úctu ke starší skladatelské generaci (např. Josef Suk, Leoš Janáček), zmapován je i vztah k německojazyčné hudební scéně v Československu. Velký prostor má přiblížení Masarykova vztahu ke smetanovské a dvořákovské tradici, k reflexi děl Richarda Wagnera, Ludwiga van Beethovena a dalších velikánů. Studie přibližuje také kritické hlasy, které se příležitostně ozvaly proti Masarykovi (např. Vítězslav Novák, Richard Kubla). Velký prostor dostal nástin toho, jakým způsobem Kancelář prezidenta republiky přistupovala k hudebnímu dění. Patří sem organizace hudebního života na Pražském hradě a v dalších místech Masarykova pobytu, vyřizování korespondence, žádostí o audience a protektoráty nad akcemi, nabídky čestného členství a hudebních produkcí, žádosti o finanční podporu apod. Závěr studie přináší nástin cest dalšího výzkumu a naznačuje jiné velké – dosud nezpracované – téma: kvantitativně a obsahově rozsáhlou skupinu skladeb na téma T. G. Masaryk. Zde je na místě užít spojení „druhý život T. G. Masaryka v hudbě“. Studie na mnoha příkladech dokazuje, že Masarykův význam pro vývoj české hudební scény byl větší, než jak se dosud jevil.
Kompletní text k tomuto článku najdete v tištěném vydání Hudební vědy 1/2019