Hudební Věda

K uměleckým aktivitám, životu a dílu vojenského kapelníka Leopolda Kohouta v Prešově v letech 1883–1908

shrnutí článku

Slávka Kopčáková

Studie přináší nové informace o životě a skladatelské činnosti vojenského kapelníka Leopolda Kohouta (1857–1918). Hudebník působil ve východní části Horních Uher, v posádkovém městě Prešov, jako kapelník 67. pěšího pluku (se štábem ve Vídni) císařské a královské Rakousko-uherské monarchie v letech 1883–1908.

Leopold Kohout se narodil 24. 7. 1857 v české Jaroměři, od roku 1869 studoval hru na varhany na Pražské varhanické škole (Ústav ku vzdělání varhaníků a ředitelů kůru) v Praze. Do vojenské služby vstoupil v roce 1874, od roku 1882 byl kapelníkem 67. c. a k. pěšího pluku, který měl mezi lety 1883–1908 sídlo v Prešově. Současně jsou to také roky Kohoutova působení v tomto městě. Od konce roku 1910 žil v Karviné, kde také zemřel. Informace biografického charakteru jsme zpřesňovali zejména na základě výzkumu archivních materiálů v Österreichische Staatsarchiv, Kriegsarchiv Wien a Militärkapellmeister-Pensionsverein (Penzijním spolku vojenských kapelníků se sídlem ve Vídni).

Prešov byl jedním ze sedmi slovenských posádkových měst monarchie disponující dvěma vojenskými orchestry. Umělecká činnost vojenských hudebníků a jejich participace na dobových koncertních produkcích v Prešově byla úzce propojena se spolkovými hudebně kulturními aktivitami Széchényiho kruhu (Széchényikör) a je doložitelná výlučně ve vazbě na umělecké aktivity a akce spolku. Skutečná spolupráce vojenského kapelníka se spolkem začíná v roce 1884. V 80. a 90. letech 19. století vojenský orchestr účinkoval na většině koncertů spolku (nikoli ovšem na všech).

Leopold Kohout byl výborným instrumentalistou, ovládal hru na housle a na klavír na úrovni prezentace koncertních skladeb (sólo, komorní hra). Se svým orchestrem prezentoval díla významných skladatelů raného romantismu, novoromantismu, soudobých vojenských kapelníků, skladatelů zábavné hudby, sledoval aktuální trendy v hudební produkci.

Článek přináší i všeobecnější úvahy o charakteru hudebního života větších měst monarchie na sklonku 19. století, který byl výrazně utvářený a dynamizovaný právě přítomností vojenských orchestrů. Nejdůležitějším výsledkem výzkumu je pokus o sestavení (i když fragmentární) soupisu hudebních děl Leopolda Kohouta. Shromáždili jsme indicie o reálném autorství tří orchestrálních předeher, čtyř tanečních skladeb, jednoho operního díla, jedné kompozice duchovní hudby, pěti úprav hudebních skladeb jiných autorů a salonních písní, jednoho pochodu pro pluky.

Kompletní text k tomuto článku najdete v tištěném vydání Hudební vědy 1/2019