Hudební Věda

Tvorba Karla Kohauta v kontextu středoevropských sbírek

shrnutí článku

Jana Franková

Karl Kohaut je znám zejména jako jeden z posledních loutnistů a skladatelů pro tento nástroj, který ve druhé polovině 18. století postupně mizel z výsluní. Podrobné studium jeho kariéry ukazuje, že měl jako hudebník a civilní zaměstnanec úzké vazby k císařské rodině a k hraběti a později knížeti Václavu Antonínu z Kounic-Rietbergu, s nímž pobýval v letech 1750–1753 v Paříži. Nové objevy vážící se k jeho kariéře umožňují přehodnotit také jeho hudební tvorbu, jejíž rozsah sahá od velkých vokálně-instrumentálních děl až ke komorním a sólovým instrumentálním kusům, včetně jeho dnes nejznámějších koncertů pro loutnu a komorních děl s obligátní loutnou. Kohautovy nejčetnější a také nejrozšířenější byly však komorní a orchestrální skladby pro smyčce (à 3, à 4), jež zahrnují divertimenta, sonáty, partity a sinfonie.

Průzkum šíření děl Karla Kohauta za jeho života spolu s bližším vhledem do hlavních sbírek umožňuje nejen zpřesnit informace o jeho kariéře, ale také zhodnotit jeho věhlas. Přehled sbírek, jež zahrnuje chrámové a klášterní sbírky i různé šlechtické knihovny ukazuje na místní rozsah šíření Kohautových děl a také umožňuje zjistit hlavní způsoby diseminace. Jako stěžejní pro instrumentální hudbu se zde ukazuje role vídeňských kopistických dílen. Naproti tomu Breitkopfovo nakladatelství v Lipsku, které je obecně považováno za jednoho z hlavních šiřitelů opisů hudebnin ve střední Evropě, mělo jen omezený podíl na šíření Kohautovy tvorby. Téměř pouze koncertantní a komorní skladby s obligátní loutnou byly šířeny Breitkopfovými kopisty, a to zřejmě jen s omezeným dosahem. Tuto situaci mohla však zapříčinit i velká interpretační náročnost Kohautových loutnových děl, stejně jako postupné mizení loutny v dané době.

Přehled hudební tvorby Karla Kohauta a jejího dobového šíření, odkrývající způsoby šíření repertoáru středoevropských hudebníků v polovině 18. století, ukazuje také na jeho věhlas coby skladatele, který si zaslouží i novodobý zájem.

Klíčová slova: Karl Kohaut; loutnová hudba; hudba 18. století; Wenzl Anton von Kaunitz-Rietberg; Joseph Kohaut; Johann Gottlob Immanuel Breitkopf; Jean-Baptiste Venier

Kompletní text k tomuto článku najdete v tištěném vydání Hudební vědy 2/2019