Brněnský fragment moteta Apollinis eclipsatur – poznámka k recepci hudby období Ars nova ve střední Evropě kolem roku 1400
shrnutí článku
Součástí některých středoevropských menzurálních traktátů z časového intervalu ca 1400 až 1460 jsou příklady konkrétních skladeb, jejichž pomocí jsou demonstrovány nejrůznější notační nebo formální záležitosti. Notace, která se v traktátech popisuje, odpovídá notačnímu systému francouzské epochy Ars nova a rovněž některé z citovaných skladeb jsou prokazatelně francouzského původu. Je pravděpodobné, že obojí bylo ve střední Evropě neoddělitelné – bez znalosti teorie byla tato hudba z původní notace těžko proveditelná. Vzdělanecký rámec, ve kterém se s francouzskými skladbami a popisem jejich notace setkáváme, svědčí o tom, že v našem zorném poli je především hudební svět univerzitního prostředí. Vedle toho ovšem existovala hudba, která si vystačila s podstatně jednodušší notací, jež pravděpodobně žádnou teorii nepotřebovala. Obě oblasti bezpochyby nebyly striktně odděleny. Dokladem je nález fragmentu moteta Apollinis eclipsatur v rukopisu z farní knihovny u sv. Jakuba v Brně dnes uloženém v Archivu města Brna pod sign. 94/106. Jedná se o skladbu francouzského původu doloženou od poloviny 14. století a vyskytující se v řadě variant po celé západní a střední Evropě a o jednu z nejčastěji citovaných skladeb ve zmíněných traktátech. Notace skladby je upravena do podoby, která je blízká středoevropskému typu černé menzurální notace, úprava je dokladem zdomácnění skladby ve středoevropském prostředí. Problémy se čtením francouzské notace dokládá také intabulace téhož moteta pro klávesový nástroj v rkp. A-Wn 5094. Námětem textu skladby je oslava hudebního umění, dvanáct skladatelů a teoretiků včetně Philippa de Vitry, Johannese de Muris a Guillauma de Machaut je přirovnáno ke znamením zvěrokruhu, kterými prochází slunce. Motiv hudby a motiv ptačího zpěvu bezpochyby zaujaly středoevropské univerzitní učence více než milostné texty většiny dalších francouzských skladeb. Pokusy o nápodobu zvukomalebných pasáží francouzských chansonů nacházíme v celé řadě skladeb, které známe ze středoevropských pramenů.
Klíčová slova: středověká hudba; izorytmické moteto; menzurální notace