Hudební Věda

„Kdekoli jsem, sleduji své zájmy“: několik poznámek a úvah k Josquinově skladbě Missa L'homme armé sexti toni

shrnutí článku

Jaap van Benthem

Nedávný pokus o revizi datování papíru na základě filigránu z tzv. „Lvivských/Lvovských zlomků“, obsahujících části Gloria a Credo z Josquinovy Mše L’homme armé sexti toni, připouští úvahu, že k opisování dané mše mohlo dojít již počátkem 90. let 15. století. Z toho by dokonce mohlo dále vyplývat, že tato mše mohla být napsána několik let před zařazením do uvedených zlomků, což by Josquinovu mši přičlenilo k souboru raných středoevropských výskytů skladeb od skladatelů jeho generace z období od 70. let 15. století. Až kolem přelomu století se několik samostatných částí mše objevuje v rukopisech z okolních částí střední Evropy.

O místě pobytu jejího skladatele v období mezi červencem 1485 a počátkem roku 1489 nevíme nic, tohoto období by se však mohl docela dobře týkat i odkaz z 16. století na jeho působení coby zpěváka na dvoře uměnímilovného uherského a českého krále Matyáše Korvína. Zkomponování Mše L’homme armé by navíc naprosto vyhovovalo Korvínovým tehdejším politickým záměrům, právě v této době totiž prohlásil Vídeň za hlavní město království a své vyvolené sídlo.

Tento příspěvek zkoumá rozmanité stavebné aspekty Josquinova zhudebnění, z nichž v souladu s dobovou numerologickou symbolikou rovněž vyplývá možnost odkazů na osobu krále jakožto „zbrojnoše“ („L’homme armé“) Božího.

Klíčová slova: Josquin; Matyáš Korvín; Missa L’homme arme sexti toni; Lvovské zlomky; číselná symbolika

Přeložil Ivan Vomáčka