Hudební Věda

Zpěvníky v praxi. Komentovaný exemplář tištěného zpěvníku Ein Christlich Singebuch Valentina Trillera

shrnutí článku

Antonio Chemotti

Článek sleduje praxi anotování tištěných hudebních pramenů se zaměřením na PL–Wu SDM 93, hojně komentovaný výtisk sbírky Ein Christlich Singebuch (Wrocław: Scharffenberg, 1559). Předkládám tezi, že písař, který anotoval PL–Wu SDM 93, byl luteránský varhaník činný ve Slezsku, patrně ve vojvodstvích Lehnice (Legnica/Liegnitz)–Břeh (Brzeg/Brieg)–Volov (Wołów/Wohlau). K PL–Wu SDM 93 měl přístup dlouhodobě v období od konce šestnáctého století do počátku století sedmnáctého, a s velkou pečlivostí se věnoval vylepšování jeho užitkové hodnoty. To mimo jiné přispívá k objasnění důvodů vedoucích k použití určitého hymnu v průběhu konkrétního liturgického obřadu a k určení exegetického potenciálu takových provedení. S pomocí analýzy odkazů a doplňků docházím k identifikaci některých zpěvníků, k nimž měl tento písař přístup, jako např. Kirchengeseng (Ivančice: [tiskař neznámý], 1566), Johannes Leisentrit: Geistliche Lieder und Psalmen (Bautzen: Hans Wolrab, 1567) a Johannes Pontanus: LII. Geistliche Gesenge Deutsch und Lateinisch (Frankfurt an der Oder: Andreas Eichorn, 1600). Je zajímavé, že tyto prameny pocházejí od rozdílných křesťanských denominací, všechny však byly publikovány ve středoevropských oblastech blízkých Slezsku. To objasňuje nejen skutečnost, že k nim měl přístup dotyčný písař, ale i jejich blízkost k hudební kultuře, s níž musel být obeznámen.

Konečně se zabývám některými příklady oprav a přepracování polyfonních zpěvů, tedy revizemi dokumentujícími písařovu nespokojenost s hudební složkou zpěvů redigovanou a zapsanou Trillerem. Některé z písařových zásahů dokonce vypovídají o změně v chápání kontrapunktu a polyfonní sazby. Tím se zároveň otevírají nové pohledy na modus operandi a hudební kulturu neznámého hudebníka z období raně novověkého Slezska.

Klíčová slova: Valentin Triller; luteránská hymnodie; hymnáře; anotace; Slezsko

Přeložil Ivan Vomáčka