Fenomén hudební migrace na příkladu umělecké a pedagogické činnosti Roberta Tollingera (1859–1911)
shrnutí článku
Příspěvek podává výklad fenoménu hudební migrace a přenosu kulturních hodnot v 19. století formou mapovací studie tvůrčího odkazu českého hudebníka Roberta Tollingera, jehož všestrannou hudební aktivitu lze sledovat na časoprostorové ose začínající v Praze, Záhřebu a Veliké Kikindě (Rakousko-Uhersko) a pokračující v Cetinji (Černá Hora) a Šabaci (Srbsko). Robert Tollinger je bezpochyby jednou z nejvýraznějších tvůrčích osobností z řady českých hudebníků, kteří působili v 19. století na území dnešního Srbska a Černé Hory.
Tollinger byl violoncellista, skladatel, dirigent, hudební pedagog a publicista, který významně přispěl k rozvoji a organizování hudebního života v místech svého působení, přičemž v řadě oblastí své činnosti sehrál průkopnickou roli. Jako sbormistr pěveckých spolků významně přispěl ke kvalitativnímu růstu těchto souborů, zasloužil se o rozšiřování jejich repertoáru a organizoval pohostinská vystoupení pěveckých spolků i mimo místa jejich stálého působení. Zvlášť důležité bylo jeho koncertní působení jako violoncellisty a komorního hráče. Tollinger se významně uplatnil i ve své skladatelské tvorbě. Vedle vokální oblasti, jež tehdy dominovala tvorbě srbských skladatelů, se věnoval i instrumentálním žánrům. Svými klavírními miniaturami významně přesáhl dosavadní výsledky dobové tvorby srbských skladatelů a stal se prvním místním skladatelem výukové klavírní literatury pro děti. Jako spoluzakladatel hudební revue Gudalo vytvořil Tollinger významný přínos na poli hudební publicistiky.
Kompletní text k tomuto článku najdete v tištěném vydání Hudební vědy 1/2019