Beethovenova tvorba jako argument: Fidelio na prknech Městského divadla na sklonku 19. století a jeho recepce v kontextu beethovenovské tradice v Prešpurku
shrnutí článku
Beethovenova Missa solemnis D dur, op. 123, 9. symfonie d moll, op. 125 a opera Fidelio, op. 72 se často připomínají jako vnitřně příbuzné opusy, kterým v průběhu 19. století patřilo v hudebních programech privilegované místo. Podobně tomu bylo v Prešpurku, kde se uvádění Beethovenových děl vyvinulo v dlouhodobou tradici. Pěstování kontaktů s Beethovenem a úsilí o zabezpečení přenosu hudebních podnětů z vídeňského prostředí nebylo ničím náhodným. Otázka však zní, jakou roli sehrála opera Fidelio v utváření kulturních tradic města nacházejícího se v blízkosti hranic Zalitavska, jehož převážně německy hovořící obyvatelstvo od 80. let 19. století oscilovalo mezi věrností Uhersku a vlastní kulturní identitou.
Ke společenskému životu prešpurských měšťanů neodmyslitelně patřil bohatý spolkový život. Nesporně nejvýznamnějším a nejdéle působícím hudebním spolkem ve městě byl Církevní hudební spolek při Dómu sv. Martina, který rozvíjel beethovenovskou hudební tradici a v roce 1835 nastudoval premiéru díla Missa solemnis D dur, op. 123. Šlo o jedno z prvních evropských kompletních uvedení v rámci liturgie. O to překvapivěji působí zjištění, že opera Fidelio byla poprvé uvedena v Prešpurku až v roce 1873 a její další nastudování se ve srovnání s ostatní Beethovenovou tvorbou konala jen sporadicky.
Z přehledu programu Městského divadla v letech 1886–1899 vyplývá, že Beethovenova Fidelia do něj zařazovali jmenovaní ředitelé pokaždé, když se jednalo o obnovení smlouvy. Věděli totiž, že Beethovenova tvorba symbolizovala v Prešpurku posvátnou, ba přímo nedotknutelnou pozici hudebního umění. Uvádění Fidelia se tak stávalo „argumentem“ vůči centralizačním požadavkům ze strany uherské vlády. Fidelio ztělesňoval symbol klasických kulturních hodnot, na kterých Prešpurčané budovali svoji kulturní identitu, a jejichž ztráta by pro ně znamenala ztrátu kulturní paměti.
Klíčová slova: Městské divadlo v Prešpurku; opera Fidelio; Církevní hudební spolek při Dómu sv. Martina; Missa solemnis