Hudební Věda

„Tak Vy chcete napsat fugu?“ v porudolfinské době neboli varování Michaela Maiera hudebníkům ve sbírce Atalanta fugiens (1617)

shrnutí článku

Marc Desmet

Ve slavné knize alchymických symbolů od Michaela Maiera, Atalanta fugiens, je každý z padesáti symbolů přiřazen k nějaké hudební fuze. Atalantin závod s jejím milencem Hippomenem, Hippomenovo vítězství díky třem zlatým jablkům od bohyně Venuše, a Venušino potrestání obou milenců – jednotlivé epizody známého příběhu se promítají do každé z třídílných fug, jejichž části jsou pojmenované „Atalanta“, „Hippomenes“ a „jablka“. Jen málokde ovšem najdeme poukaz na to, že symbolická interpretace řeckého mýtu prostřednic- tvím posloupnosti „vzestup – selhání – pád“ neodpovídá alchymickému výkladu daného příběhu, jak ho podává sám autor, který v něm vychází z „horké“ dynamiky, jejímž produktem je rudé vyzařování a výsledné zdárné dokončení alchymického experimentu. Důsledků tohoto rozporu mezi morální a performativní interpretací lze využít při jeho aplikaci v reálném hudebním provedení těchto fug, z čehož plyne výzva hudebníkům k revizi dosavadního přístupu k této knize.

Klíčová slova: Michael Maier; Atalanta fugiens; mytologie; alchymické symboly; fuga

Přeložil Ivan Vomáčka