Benediktinští preláti a jejich hudební zájmy – dva portréty z českých zemí 18. století
shrnutí článku
Hudební zájmy a aktivity osobností z řad benediktinských prelátů 18. století mohou ukazovat jejich závislost na tehdejším myšlenkovém paradigmatu společnosti, a tím dobře ilustrovat postupnou přeměnu barokní společnosti ve společnost osvícenskou, která v té době probíhala. Dochované prameny v podobě osobních deníků, korespondence a dalších tzv. ego-dokumentů umožňují sledovat tento fenomén na příkladu dvou benediktinských prelátů českých zemí v 18. století: Bonaventurovi Pitrovi a Stephanu Rautenstrauchovi. Kromě toho, že byl Bonaventura Pitr (1708–1764), probošt benediktinského kláštera v Rajhradě, významnou osobností tehdejšího společenského, vědeckého a kulturního života v českých zemích, byl také ve svém mládí aktivním hudebníkem (zpěvákem a varhaníkem) a příležitostným skladatelem. Po celý Pitrův život se jeho hudební zájmy doplňovaly s jeho vědeckými aktivitami a přinášely mu setkání s osobnostmi tehdejší hudební kultury v českých zemích. S brněnským augustiniánem Jeronýmem Haurou tyto společné zájmy přerostly v blízké přátelství manifestované latinskou elegií plnou hudebních motivů, jejímž autorem je pravděpodobně Pitr. Druhou osobností, jejíž portrét je v souvislosti s jejich hudebními aktivitami načrtnut, představuje Stephan Rautenstrauch (1734–1785), opat broumovsko-břevnovského souklášteří, významný exponent josefínských reforem v rámci klášterních institucí mající blízko k císařovně Marii Terezii, a rovněž jako Pitr v mládí aktivní hudebník. Jeho soukromé hudební záliby byly zaměřeny na tehdejší italskou operní produkci (např. Pasquale Anfossi) – byl také ve styku s libretistou Pietrem Metastasiem – a jsou zachyceny v podobě zápisků z jeho cest po předních evropských kulturních centrech (mj. Vídeň, Esterháza, Benátky, Drážďany).
Klíčová slova: hudba a benediktini; hudba v českých zemích 18. století; Bonaventura Pitr; Stephan Rautenstrauch; klášter Rajhrad; klášter Broumov; klášter Břevnov; Esterháza