Kritiky provedení Prodané nevěsty v St. Petěrburgu v roce 1871
shrnutí článku
Článek vychází z výzkumu st.petěrburských pramenů, které se vztahují k premiéře a následným reprízám Smetanovy Prodané nevěsty v Mariinském divadle v roce 1871. Opera měla poměrně velký úspěch u obecenstva. O to více zarážely vesměs negativní kritiky odborné veřejnosti. Mavrikij Jakovlevič Rappaport, César Antonovič Kjui (Cui), Aleksandr Sergejevič Famincyn a Feofil Matvejevič Tolstoj odsoudili operu pro její lehký charakter, který nezřídka přirovnávali k Offenbachovým jevištním dílům, nelíbilo se také libreto, hudba nebyla považována za dostatečně národní. Tento odmítavý postoj k opeře vzbudil u nás ve své době bouřlivé reakce. Bezprostředně se k nim vyjádřil především Otakar Hostinský.
Předložený článek, který vznikl jako pomocný výstup při vydání druhého svazku kritické edice korespondence Bedřicha Smetany, zkoumá prameny s odstupem 150 let, přihlíží k dalšímu výzkumu (M. K. Černý a A. A. Gozenpud) a doplňuje předchozí poznatky o nové informace. Opírá se především o plné znění kritik a jejich překlad a využívá jejich přesné datování. Zkoumá rovněž konkrétní divadelní cedule a pamětní knihy Eduarda Nápravníka, kde jsou zaznamenána všechna provedení. Článek zohledňuje i dopisy hlavního protagonisty st.petěrburského provedení Josefa Palečka s Bedřichem Smetanou, poukazuje na rozdílné aspekty uplatňované v posudcích jednotlivých pisatelů a v podstatě na neschopnost ruské kritiky vypořádat se s žánrem lyrické komedie. Nový pohled pak vnáší závěrečná kritika Dmitrije Arkadjeviče Stolypi na, z níž byly v dosavadní muzikologické literatuře citovány jen některé partie.
Klíčová slova: Prodaná nevěsta; St.-Petěrburg; opera 19. století; Bedřich Smetana; Josef Paleček; Mavrikij Jakovlevič Rappaport; César Antonovič Kjui (Cui); Aleksandr Sergejevič Famincyn a Feofil Matvejevič Tolstoj; Dmitrij Arkadjevič Stolypin
Kompletní text k tomuto článku najdete v tištěném vydání Hudební vědy 2/2021.