Článek | Article

Autor:

Jana Perutková

Název:

Barsene: ein Pasticcio für die böhmische Königin aus dem Jahr 1743

Variantní název:

Barsene: pasticcio pro českou královnu z roku 1743 / Barsene: a Pasticcio for the Bohemian Queen from the Year 1743

Zdrojový dokument:

Hudební věda LXI (2024), č. 3, s. 334–370.

DOI:

https://doi.org/10.54759/MUSICOLOGY-2024-0301

Trvalý odkaz:

https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:51a9833e-e7bf-4aed-882c-7c4affd35e8c

English summary:

The operatic pasticcio Barsene, which was performed in 1743 during the stay of the imperial court in Prague on the occasion of the coronation of Maria Theresa as Queen of Bohemia, is mentioned in historical sources sporadically. The only known contemporary reference is a sentence in the diary of the Imperial Obersthofmeister Johann Joseph Khevenhüller-Metsch. To this day, this opera is largely unknown and has received little attention from researchers. According to the current state of knowledge, the score from the performance of the work has not survived; only the libretto is known, of which – as has been discovered – there are only three surviving copies. The study summarises the current state of research and describes the political and staging context of the opera in detailed manner. Furthermore, an analysis of its dramaturgical approach is presented, as well as the character of the arias resulting from the text, based on the knowledge of the operatic running in the eighteenth century.

The study identifies the text on the basis of which this operatic pasticcio was created. This was Domenico Lalli’s libretto for the opera Argene, set to music by Leonardo Leo. The work was premiered in Naples in 1731. The origins of the arias are clarified according to the current state of knowledge. Determination the composers of the arias in Barsene is difficult due to the names of the singers are not given in the libretto and therefore their vocal ranges are not known. Therefore, the identification is methodologically approached on a combination of various possibilities arising mainly from contemporary librettos. The RISM database and some other selected musical scores were also used. Based on the research, a range of possible composers for each aria can be established, which includes especially Leonardo Leo, Giuseppe Antonio Paganelli, Ignazio Maria Conti, Paolo Scalabrini, Gennaro D’Alessandro, Leonardo Vinci and Andrea Bernasconi. The last-mentioned composer also comes to mind as a possible author of the pasticcio Barsene.

Compared to the main coronation opera, which was the operatic pasticcio Semiramide riconosciuta, Barsene has a different character. The opera was primarily intended to be a symbolic celebration of the fidelity and love of a married couple – Maria Theresa and Franz Stephan of Lorraine. The role of the heroine is conceived somewhat uncharacteristically, her femininity and themes of compassion and forgiveness are emphasised. Besides love, the main motives are compassion and mercy, the virtues that were among the most important in the Habsburg dynasty. This message of mercy and salvation through love was undoubtedly of particular importance during the War of the Austrian Succession.

České resumé:

O operním pasticciu s názvem Barsene, které bylo provedeno v roce 1743 během pobytu císařského dvora v Praze u příležitosti korunovace Marie Terezie českou královnou, se dobové prameny zmiňují jen sporadicky. Jedinou dosud známou dobovou zmínkou je pouhá jedna věta v deníku císařského nejvyššího hofmistra Johanna Josepha Khevenhüllera-Metsche. Dodnes je tato opera z velké části neznámá a badatelé jí věnují jen nepatrnou pozornost. Partitura z provedení díla se dle současného stavu poznání nedochovala, známo je pouze libreto, k němuž – jak bylo zjištěno – existují pouhé tři dochované exempláře. Ve studii je shrnut dosavadní stav bádání a podrobně popsán politický i inscenační kontext opery. Dále je představena analýza její dramaturgické koncepce a na základě znalostí fungování opery v 18. stoleté také charakter árií vyplývající z textu.

Ve studii je identifikována textová předloha, na jejímž základě bylo toto operní pasticcio vytvořeno. Tou bylo libreto Domenica Lalliho k opeře Argene zhudebněné Leonardem Leem. Dílo mělo premiéru v Neapoli v roce 1731. Na základě současného stavu poznání je objasněn původ jednotlivých árií. Určení skladatelů árií v Barsene komplikuje skutečnost, že v libretu nejsou uvedena jména zpěváků a nejsou tedy známy ani jejich hlasové obory. Identifikace je proto metodologicky uchopena na základě kombinace různých možností vyplývajících především z dobových libret. Využita byla i databáze RISM a některé další vybrané hudebniny. Na základě výzkumu lze stanovit okruh možných skladatelů jednotlivých árií, do nějž patří zejména Leonardo Leo, Giuseppe Antonio Paganelli, Ignazio Maria Conti, Paolo Scalabrini, Gennaro D’Alessandro, Leonardo Vinci a Andrea Bernasconi. Právě posledně jmenovaný skladatel také připadá v úvahu jako možný autor pasticcia Barsene.

Oproti hlavní korunovační opeře, kterou bylo operní pasticcio Semiramide riconosciuta, má Barsene odlišný charakter. Opera měla být především symbolickou oslavou věrnosti a lásky manželského páru – Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského. Role hlavní hrdinky je pojata poněkud netypicky, je zdůrazněna její ženskost a motivy soucitu a odpuštění. Vedle lásky jsou hlavními motivy soucit a milosrdenství, tedy panovnické ctnosti, které patřily v habsburském rodu k nejdůležitějším. Toto poselství milosrdenství a spásy skrze lásku mělo uprostřed války o rakouské dědictví nepochybně zvláštní význam.

Keywords:

Prague; Vienna; Maria Theresa; Viennese Court; Barsene; Argene; Bernasconi; coronation; opera seria; pasticcio

Klíčová slova:

Praha; Vídeň; Marie Terezie; vídeňský dvůr; Barsene; Argene; Bernasconi; korunovace; opera seria; pasticcio