Článek | Article

Autor:

Martin Čurda

Název:

Od polověty k souvětí: Caplinova teorie formalních funkcí v kontextu české nauky o hudebních formách

Variantní název:

From Half-Sentence to Compound Sentence: Caplin’s Theory of Formal Functions in the Context of the Czech Theory of Musical Forms

Zdrojový dokument:

Hudební věda LXII (2025), č. 1, s. 19–77.

DOI:

https://doi.org/10.54759/MUSICOLOGY-2025-0102

Trvalý odkaz:

https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:7324e8cf-646d-498b-ace9-f2528ca92bc2

České resumé:

Tato studie se zabývá hudební formou na úrovni osmitaktové (resp. šestnáctitaktové) hudební fráze. Představuje teorii formálních funkcí Williama Caplina (Classical Form: A Theory of Formal Functions for the Instrumental Music of Haydn, Mozart, and Beethoven) a zasazuje ji do kontextu tuzemské nauky o hudebních formách (Jirák, Janeček, Zenkl, Burlas). Předmětem srovnávací analýzy není jen teoretický výklad (terminologický aparát a konceptuální rámec), ale též hudební příklady, kterými jednotliví autoři svůj výklad doplňují. Analýza totožných hudebních úryvků z různých perspektiv výmluvně demonstruje odlišnosti jednotlivých teoretických přístupů.

Diskutovány jsou následující problémy: vzájemný vztah motivu, coby elementárního myšlenkového útvaru, a základní myšlenky (Caplin), resp. dvojtaktí (Burlas), coby základní tektonické jednotky; souvislost motivické práce (Janeček) s proměnami formální funkce (Caplin); rozdílné chápání pojmů polověta – věta – souvětí v souvislosti s výkladem hudební periody u českých autorů; otázka vzájemného vztahu mezi takto definovanou větou a caplinovskou sentencí; otázka zaměnitelnosti pojmů složené souvětí (Burlas), dvojperioda (Janeček) a složená perioda (Caplin); role harmonie při strukturování hudební fráze a vyjadřování formální funkce jejích jednotlivých částí; význam melodicko-harmonických kadencí coby mezníků při analýze frázové struktury; techniky rozšíření (expanze) frázové struktury a jejich potenciál pro výklad odchylek od normativních osmitaktových útvarů.

Tato studie se vyhýbá hodnotovým soudům s ohledem na rozdílná východiska obou teoretických tradic. Kromě toho je potřeba vzít v úvahu, že Caplinova teorie formálních funkcí je specificky zaměřená na instrumentální hudbu vídeňského klasicismu, zatímco tuzemští autoři se pokouší pokrýt široké spektrum repertoáru od lidové písně přes klasické autory k pozdním romantikům a vybraným autorům raného dvacátého století. Tento text je nicméně sepsán s přesvědčením, že Caplinův přístup může nabídnout mnoho dobrého a zaslouží si širší pozornost českých muzikologů a pedagogů vyučujících hudební formy.

English summary:

This study focuses on musical form on the level of an eight-bar (or sixteen-bar) phrase. It presents the elements of William Caplin’s theory of formal functions (Classical Form: A Theory of Formal Functions for the Instrumental Music of Haydn, Mozart, and Beethoven) and incorporates it into the context of the Czech theory of musical forms. The scope of this comparative analysis includes not only the theoretical discourse (issues of terminology and conceptual framework), but also the musical examples which individual authors use to illustrate their points. Analyses of identical musical examples from different perspectives eloquently demonstrate the differences in the respective theoretical approaches.

The issues discussed in this article include the following: the mutual relationship between a motive, the elementary unit of motivic structure, and a basic idea (Caplin) or dvojtaktí (Burlas), the elementary unit of phrase structure; the connection between motivic development (Janeček) and the changes in formal function (Caplin); the different understandings of the terms polověta – věta – souvětí in Czech authors’ descriptions of the musical period; the issue of compatibility between the Czech term věta and Caplin’s term sentence; the question of interchangeability between the terms složené souvětí (Burlas), dvojperioda (Janeček), and compound period (Caplin); the role of harmony in the shaping of a musical theme and the expression of the formal functions of its constituent parts; the importance of melodic-harmonic cadences as milestones in the analysis of phrase structure; the techniques of phrase expansion and their potential for the explanation of the deviations from normative eight-bar structures.

This study refrains from value judgements out of respect for the different vantage points of the two theoretical traditions. After all, it is important to keep in mind that Caplin’s theory of formal functions is specifically designed for the instrumental music of Viennese Classicism, whereas Czech and Slovak authors aimed to cover a broad range of repertoire from folk music through to Classical, Late Romantic, and early-twentieth-century composers. Having said that, the present article was written with the conviction that Caplin’s approach has a lot to offer and that it deserves wider attention among Czech musicologists and pedagogues involved in teaching musical form.

Klíčová slova:

hudební forma; formální funkce; frázová struktura; sentence; perioda; motiv; téma; fráze; William Caplin

Keywords:

musical form; formal function; phrase structure; sentence; period; motive; theme; phrase; William Caplin