Článek | Article

Autor:

Jiří Sehnal

Název:

Fryčajův kancionál a katolická duchovní píseň na Moravě v 19. století

Variantní název:

Fryčaj’s Hymnal and Catholic Sacred Song in Nineteenth Century Moravia

Zdrojový dokument:

Hudební věda LX (2023), č. 2, s. 94–170 (+ 10 stran nečíslové notové přílohy).

DOI:

https://doi.org/10.54759/MUSICOLOGY-2023-0201

Trvalý odkaz:

https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:9e378639-c30a-480b-ba93-44f8a127384f

České resumé:

Katolický kněz a od roku 1819 farář v Obřanech u Brna Tomáš Fryčaj (1759–1839), usilující o náboženské povznesení českého lidu na Moravě, vydal v roce 1788 pod názvem Písně duchovní český překlad německého kancionálu Marie Terezie z roku 1776. V roce 1801 vydal vlastní velký Katolický kancionál, který vyšel do roku 1851 v deseti vydáních. Kancionál byl zvláštní tím, že přinesl 92 % nových písní, zatímco ze starého repertoáru převzal jen 8 % písní. 153 nápěvů s doprovody vyšlo v samostatné notové příloze. Jejich autory byli dva venkovští varhaníci Václav Pistor (1764–1848) a František Pohl (1773–1805), kteří je složili ve stylu doznívajícího klasicismu na konci 18. století.

Fryčajův kancionál ovládal katolický duchovní zpěv na Moravě až do poloviny 19. století. Ještě kancionál Tomáše Bečáka (1847) na něj přímo navazoval. Další kancionály (Geisler – Holain – 1878, 1887) se stavěly k Fryčajovým písním velmi kriticky, protože byly ovlivněny reformními názory na chrámovou hudbu. Kancionál brněnské diecéze od Eichlera a Musila (1909–1910) použil u 728 písní jen 29 silně přepracovaných Fryčajových písní a současný oficiální kancionál obsahuje z Fryčaje jen tři písně.

V práci se autor pokusil vysvětlit, proč byl Fryčajův kancionál tak úspěšný a proč ztrácel po roce 1850 svůj význam. Současně se změnou náboženské mentality je věnována pozornost doprovodům kostelních písní. Zatímco varhanní doprovody původního Fryčajova kancionálu mají povahu spíše klavírní, od poloviny 19. století se jejich kvalita v souvislosti s vývojem varhan zlepšuje a vrcholí ve varhanních doprovodech Ludvíka Holaina (1843–1916) a Františka Musila (1852–1908).

English summary:

Tomáš Fryčaj (1759–1839), a Roman Catholic cleric and from 1819 parish priest at Obřany near Brno, whose lifelong aspiration was the religious advancement of the Czech population in Moravia, published in 1788, under the title Písně duchovní, a Czech translation of the German Maria-Theresa Hymnal of 1776. In 1801, he published his own large Katolický kancionál (Catholic Hymnal), which was by 1851 reissued in a total of ten editions. The hymnal was specific in bringing 92 percent of new songs, with only eight percent being taken over from earlier repertoire. Its 153 melodies with accompaniment were issued in a separate note supplement. The songs were composed by two provincial organists, Václav Pistor (1764–1848), and František Pohl (1773–1805), in the style of the final stage of the late-eighteenth century Classical era.

Fryčaj’s hymnal subsequently prevailed in the Catholic sacred vocal practice in Moravia until the mid-nineteenth century. Of its successors, the hymnal of Tomáš Bečák (1847) still followed up closely in its footsteps. In contrast to that, later hymnals (Geisler – Holain – 1878, 1887), which were influenced by reformist tendencies in church music, stood in stark opposition to Fryčaj’s songs. In its turn, the hymnal of the Brno diocese, by Eichler and Musil (1909–1910), containing a total of 728 songs, used only 29 heavily revised Fryčaj songs, and the current official hymnal has no more than three songs from Fryčaj.

The author of this text aims at identifying the reasons underlying the success of Fryčaj’s hymnal, as well as the decline in its relevance after 1850. In parallel with pointing at a change of religious feelings experienced at that time, the author turns his attention to church song accompaniments. While the organ accompaniments of Fryčaj’s original hymnal are characterised by their predominantly piano character, from the mid-nineteenth century on their quality gradually improved in line with the progress in organ construction, to reach its peak in the organ accompaniments of Ludvík Holain (1843–1916), and František Musil (1852–1908).

Klíčová slova:

české katolické kancionály; katolická kostelní píseň 19. století na Moravě; Tomáš Fryčaj; Alois Blahoslav; Tomáš Bečák; Ludvík Holain; František Musil; doprovod kostelní písně; úroveň varhaníků v 19. století na Moravě; varhanářství na Moravě v 19. století

Keywords:

Czech Catholic hymnals; 19th century Roman Catholic church song in Moravia; Tomáš Fryčaj; Alois Blahoslav; Tomáš Bečák; Ludvík Holain; František Musil; church song accompaniment; performing skills of organists in Moravia in the 19th century; organ-building in Moravia in the 19th century