Článek | Article

Autor:

Markéta Štefková

Název:

Vliv slovenské lidové hudby a Griegových stylizací norského folkloru na formování Bartókovy hudební řeči

Variantní název:

Influence of Slovak Folk Music and Grieg’s Stylizations of Norwegian Folklore on the Development of Bartók’s musical idiom

Zdrojový dokument:

Hudební věda LX (2023), č. 2, s. 210–251.

DOI:

https://doi.org/10.54759/MUSICOLOGY-2023-0204

Trvalý odkaz:

https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:2736a6a9-19cd-4001-b26c-0caf924c712d

České resumé:

Béla Bartók byl se Slovenskem propojen několika způsoby. Jeho matka pocházela z německé rodiny, která se usídlila v Prešpurské župě. Po předčasné smrti otce se spolu s matkou načas usídlili v Bratislavě, kde Bartók absolvoval studium na maďarském katolickém gymnáziu v Klariskách společně s Franzem Schmidtem, Ernö Dohnányim a Alexandrem Albrechtem. Na území Slovenska se v roce 1904 poprvé setkal s archaickou vrstvou tzv. „sedláckého folkloru“. Bartók je autorem vůbec nejrozsáhlejší sbírky slovenského folklorního materiálu Slovenské ľudové piesne zahrnující 3409 písní a 4000 písňových textů, která vzhledem ke své monumentálnosti mohla být vydána až po jeho smrti (v rozmezí 1959–2022). Východoevropský archaický folklor měl však především zásadní vliv na Bartókovu skladatelskou genezi. Umožnil mu osvobodit se od stereotypních metro-rytmických schémat a dur-molové tonality a disponovat svobodně každým tónem chromatického systému. V přednášce O vlivu sedlácké hudby na hudbu našich časů z roku 1931, která dosud nebyla publikovaná ani v českém ani ve slovenském jazyce, Bartók definuje pojem „sedlácká hudba“ a poukazuje na tři možné způsoby využití jejích podnětů ve skladatelské praxi od stylizací až po úplnou absorpci jejích podnětů v individuálním kompozičním jazyku skladatele. Jedním z cílů tohoto článku je transfer Bartókových idejí do česko-slovenského prostředí. Významný vliv při zpracování podnětů sedlácké hudby v oblasti klavírní hudby měl na Bartóka Edvard Grieg a jeho stylizace norského folkloru v op. 17, 66 a 72. Porovnávací analýzy Griegových uměleckých zpracování s Bartókovými stylizacemi slovenských lidových písní v cyklu Pro děti II, BB 53, Sz. 42 dokumentují tyto vlivy, jakož i Bartókův radikální rozchod s estetickými ideály hudebního romantismu. Bartókův koncept „národního“ umění, který se původně nesl v duchu maďarského nacionalismu, se pod vlivem studia „sedlácké hudby“ radikálně transformoval. Jeho záměrem byla obroda a obohacení evropské umělecké hudby 1. poloviny 20. století na základě využití východoevropských stylů lidové hudby, což se mu podařilo originálním a jedinečným způsobem.

English summary:

Béla Bartók’s correlations with Slovakia had several aspects. His mother was born into a German family settled in what was then Pozsony county (Prešpurská župa). After the father’s premature death, Bartók and his mother moved temporarily to Bratislava (Pozsony/Pressburg), where Bartók studied at the Poor Clares Hungarian Catholic Gymnasium; his schoolmates there included Franz Schmidt, Ernö Dohnányi, and Alexander Albrecht. It was also on Slovak territory that he became first acquainted, in 1904, with the archaic stratum of what has been known as “peasant folklore”. Bartók happens to be the compiler of the most extensive ever compendium of Slovak folklore material, Slovenské ľudové piesne (Slovak Folk Songs), containing 3,409 songs and 4,000 song texts – a volume whose monumental size made possible its publication only after his death (between 1959 and 2022). Most relevantly though, eastern European archaic folklore had an essential influence on the genesis of Bartók’s compositional style. It was instrumental in his emancipation from stereotyped metro-rhythmic schemes and the major-minor tonality, enabling him to freely manipulate with each note of the chromatic system. In a lecture “On the Influence of Peasant Music on Music of Our Time”, from 1931 (which has so far remained unpublished in either Czech or Slovak), Bartók defines the concept “peasant music”, pointing to three options of using its impulses in compositional practice, ranging from stylizations to the complete absorption of its inspirations in a composer´s individual idiom. One of the present article´s aims is an introduction of Bartók’s concepts into the Czecho-Slovak context. A major influence on Bartók’s employment of inspiring impulses from peasant music in piano composition was exerted by Edvard Grieg and his stylizations of Norwegian folklore in his Opp. 17, 66, and 72. Analytical studies comparing Grieg’s artistic devices employed there with Bartók’s stylizations of Slovak folk songs in his cycle For Children II, BB 53, Sz. 42, document these influences as well as Bartók’s radical departure from the aesthetic ideals musical Romanticism. Bartók’s concept of a “national” art, which was originaly carried on the crest of Hungarian nationalism, went through radical transformation under the influence of his study of “peasant music”. His goal came to be the revival and enrichment of European artistic music in the first half of the 20th century by drawing on eastern European folk music styles, something he eventually achieved in a most original, indeed unique way.

Klíčová slova:

Béla Bartók; Slovensko; lidová hudba; národní hudba; umělecká stylizace; Edvard Grieg; hudební estetika

Keywords:

Béla Bartók; Slovakia; folk music; national music; artistic stylization; Edvard Grieg; aesthetics of music